S Brno Connected vysíláme na projekty seberozvojové, v přírodě, hravé, ale i odborné. Tentokrát šlo o trénink základů koučování a vyrazily tam tři účastnice: Yambi, Gabča a Andrea.

Jaké to bylo? Co prožívaly? Co se naučily? 

„Vše začalo 24.7. 2018. Mezi nabídkami na školení od Salto Youth, která mi chodí pravidelně jako newsletter, se objevila jedna zajímavá – školení Core of Coaching a navíc zaměřená na práci s dobrovolníky EVS. Přišlo mi to magické, protože jsem zrovna připravovala žádost na akreditaci EVS a dumala nad tím, jak nejlépe bychom mohli dobrovolníky hostit a provádět je vzdělávacím procesem. Bez váhání a s ohromným nadšením jsem vyplnila online přihlášku. První týden mi přišel tak pomalý, chtěla jsem už už, co nejdříve vědět, jestli jsem na školení vybraná či ne. Potom, ve vším mém pracovním shonu jsem snad i zapomněla, že jsem přihlášku odeslala – jak typické 🙂

Poslední srpnové úterý vidím email od Brno Connected, kde jakýsi Filip píše: “Ahojte, gratuluju, jste mezi vybranými účastníky na projekt Core of Coaching na Kypru, 25.9.- 2.10.2018!”

Okamžitě jsem se spojila s hostitelskou organizací, potvrdila svůj trvající zájem a začala hledat letenky. V srpnu obvykle organizuji příměstské tábory s angličtinou, každý den práce od nevidím do nevidím, ale i tak jsem si našla čas a zajistila vše potřebné, abych si školení na Kypru nenechala ujít. Samozřejmě kromě letenek jsem hned vyhledala, jaké bude na Kypru na přelomu září a října počasí 🙂

A zase to čekání…. na začátku pocit nekonečnosti času a najednou je tu konec září, já nemám ještě sbaleno, snažím se zorganizovat domácnost před odletem (mám dvě malé děti…) a potlačovat cestovní horečku.

Je pondělí 25.9., můj muž mě odváží na letiště a já jsem “sama” na cestě za vzděláváním a do země, kterou jsem dříve nenavštívila a která mě láká svým teplým podnebím a mořem.

Už před odletem jsem ve spojení s Andreou, také účastnice školení, také z České Republiky. A na cestě na Kypr objevuji odkaz k WhatsApp skupině ostatních účastníků. Začíná to vesele, rozhodně to vypadá na slibně veselou partu spolužáků.

Na letišti, po příletu na cílovou destinaci se potkám s řidičem, který mě odveze na místo školení, Andrejkou a dalšími dvěma účastníky – prokecali jsme celou cestu, všichni natěšeni na školení. Na hotelu potkáváme další účastníky. Bohužel jsme přijeli pozdě na večeři a personál není informován o našem příjezdu, tak jsme bez večeře, ale co už.

Jdu brzy spát, nemůžu se už dočkat, až vše další den začne. Jsem unavená z cesty a chci být na první den školení svěží.
První den je tu. Vítají nás školitelé, vítají nás organizátoři, poznáváme se mezi s sebou navzájem. Počáteční opatrné kroky a ostychy se brzy rozpouštějí v neformálně navozené atmosféře. Od začátku jsme si jako skupina sedli a jsme skvělá parta. Proplouváme všemi dny školení na vlně přátelství, respektu a tolerance. Školitelé jsou na nás perfektně připraveni a vyzbrojeni trpělivostí a velkorysostí, takže když přijde poslední den, jsem kompletně nabitá pozitivní energií a připravena jet domů, do terénu.

Už na cestě domů se mi po partě, teplém počasí a lenošení (po celou dobu školení jsem nemusela vařit) stýskalo, ale pouto rodiny je silné, už se nemůžu dočkat na své holčičky a muže. Ten mě na letišti vyzvedl a odvezl domů….

Konec příběhu o školení? No jasně, že ne! Čeká mě vyúčtování cesty, zpětná vazba na školení a hlavně uplatnit to, co jsem se na školení naučila. Navíc WhatsApp skupina spolužáků je stále v plném proudu, takže školení vesele pokračuje.“

A o čem to bylo?

Školení bylo celé o koučingu – učili jsme se a zkoušeli různé koučovací metody a nástroje. Přišlo mi například praktické procvičovat se v kladení otevřených a uzavřených otázek. Také jsme mluvili o rozdílech mezi koučingem a mentoringem v dobrovolnictví. Jedna z praktických metod, která mě zaujala, je “reframing” (způsob podpory klienta v případech, kdy na něčem lpí – ať už na životním stylu nebo způsobu myšlení, apod. a/nebo když řešení jeho problému je změna – prostředí, úhlu pohledu, apod.). Velice jsem si užila den školení, během kterého jsme zkoumali pohyby svého těla, dýchání a postoje. Byl to velmi milý, relaxační a reflektivní den a jeho náplň můžu používat pro zvyšování sebe-uvědomění a sebe-jistoty (sebe a svého klienta) a jako metodu pro uvolnění a přemítání. Jeden den, celý den, jsme dostali prostor na koučování samotné – ve dvojicích jsme koučovali a byli koučováni. To mi dalo prostor k procvičování některých nástrojů a metod, které jsme se během školení učili a také jsem dostala feedback na “své koučování”.

A ještě dodatek od Gabči:

Jak shrnula Yambi, prostředí projektu bylo velmi otevřené a přátelské. Co se týče programu, byl nabitý i s chvílemi volna pro sdílení zážitků mezi účastníky. Ráno jsme s oblibou chodili k moři podívat se na východ slunce a zaplavat si, pak na snídani a šup do programu. Stihli jsme probrat několikero koučovacích technik a měli jsme vždy možnost a prostor si je prakticky vyzkoušet a více osvojit. Viktoria a Panagiotis byli našimi průvodci a mentory a odvedli skvělou práci. Ale nešlo jen o program samotný, úžasnou hodnotu měla skupina, která se na trainingu vytvořila a sdílela mezi sebou nápady a vzájemně se motivuje a inspiruje. Díky za to všem zúčastněným! ?

Yambi Mwesigwová, Gabča Schreinerová, Andrea Nováková

 

Financováno z programu Evropské unie Erasmus+.