Najít ztracené, to byl hlavní záměr projektu Find the Lost, který se konal koncem měsíce srpna v překrásném místě zvaném Rites v Lotyšsku. Kromě mě se tohoto projektu zúčastnilo dalších pět Čechů – Jana, Katka, Jirka U. a Jirka Š. A také Jan, který je momentálně v Lotyšsku na Evropském dobrovolnickém programu, avšak projektu Find the Lost se zúčastnil s námi. Už při čtení infopacku k tomuto projektu jsem věděla, že je to přesně to pravé, co v dnešní zrychlené a přetechnizované době hledám. Projekt sliboval znovuspojení se s přírodou, upřímnost k sobě samému i k druhým, a také tvorbu něčeho užitečného a zároveň krásného, kreativního a přirozeného – bosé stezky, která napomáhá k návratu k přirozenosti a k uzemnění sebe sama skrze bosou chůzi.

Vše zmíněné jsem obdržela, a ještě mnohem více. Musím ocenit přistup a vedení obou facilitátorek, Roty a Laury. Každá měla v tvorbě celkového zážitku nezastupitelnou a jedinečnou roli. Asi bych je přirovnala ke dvěma polaritám vzájemně se doplňujícím do dokonalého celku, jako Jing a Jang. Ačkoliv měly na začátku představu o celkovém programu, nebály se jej přizpůsobovat aktuálním podmínkám a nastavení skupiny, stejně jako předat zodpovědnost za některé části programu právě nám, účastníkům. Podporovalo to jak naše komunitní cítění, kreativitu a sebepoznání, tak i zodpovědnost za nám svěřený čas a učení se jeden od druhého. Zároveň však Laura i Rota měly jasnou vizi, kam nás chtějí dovést a co nám ukázat, čehož dosahovaly různými metodami a dynamicky nastaveným programem celého projektu. Mimo starost o program byly vždy nápomocny a ochotny vyslyšet jakoukoliv prosbu vzešlou ze strany účastníků. Vyzdvihnout musím i péči o naše žaludky. Strava byla sice výhradně vegetariánská, ale zároveň velmi pestrá a celkově výtečná. Za to patří díky Ilze, mamince Roty.

Celý program by se dal rozdělit do třech celků. První čtyři dny byly pro nás plné aktivit, které nás měly dovést k pochopení toho, proč jsme vlastně na projektu, co jsme v životě ztratili a chceme opět nalézt. Také jsme ale už začali s hledáním samotným, a to, když jsme měli vyplnit dva dny svým vlastním programem, který by v nás budoval tzv. awareness (povědomí).  V těchto chvílích jsme měli šanci přispět se svou troškou zkušeností a znalostí do mlýna, ale také vyzkoušet si různé techniky a metody, které nám pomohou se propojit se sebou samými a s přirozeným plynutím. Cvičení, hry, improvizační divadlo, ruční práce, tvorba totemu, to jsou jen některé aktivity, které jsme skupinově zorganizovali. Zároveň jsme překonali strach z výšek s provazovou aktivitou Jacobs Ladder.

Druhým celkem projektu byl výlet mimo Rites, kdy jsme se spakovali do batůžků a vyrazili kempovat do lesa. Tato část měla hluboký význam v propojení s přírodou, což bylo něco, po čem toužil každý z městem znavených účastníků. Strávili jsme dva dny v úžasné lotyšské přírodě, a měli šanci zklidnit svou mysl a jen tak se toulat pozorujíc všechnu tu faunu a floru kolem. Společná příprava večeře, nocování pod plachtami a následná snídaně a úklid místa našeho pobytu ještě více posílily skupinové cítění a péči jeden o druhého, jež jsme budovali od začátku. Završila to aktivita propojující důvěru a intuici, což byl silný zážitek pro nás pro všechny.

Poslední dny v Rites jsme pak naplnili tvorbou něčeho hmotného a smysluplného, konkrétně tvorbou bosé stezky. Měli jsme jen místo, kde se tato stezka má zbudovat, nahrubo připravené materiály, a pouze matnou představu, jak se takové stezka staví a jak by měl výsledek vypadat. Za dva dny jsme svépomocí stvořili něco, co bude na místě sloužit i dalším účastníkům, a co nám při práci přinášelo radost, svobodu a kreativní vyžití. Věřím, že mluvím za všechny účastníky, když řeknu, že jsem na naše společné dílo hrdá.

Závěrem chci ještě dodat, že celý projekt měl ohromnou sílu i díky večernímu sdílení našich nejhlubších myšlenek, prožitků, strachů či přání, což byla kotva celého projektu. Všichni našli odvahu se otevřít nejen druhým, ale i sobě, a díky tomu měl projekt za výsledek spokojené, odpočinuté, energií, odvahou a nápady nabité účastníky, kteří se stali i dobrými přáteli.

Aneta Zemanová

    Financováno z programu Evropské unie Erasmus+.