Eva vyrazila do Nizozemí na projekt o ztělesněném umění RestART. A povídání o svém zážitku pojala bezmála pohádkově:

„Let me tell you a story. Za sedmero horami a řekami, v krajině větrných mlýnů, deště a tulipánů, se sešlo sedmdesát nic netušících účastníků výměny mládeže RestART. Sjeli se tam z více než devíti zemí a vytvořili poměrně výbušně kořeněný kamarádský mix plný uvolnění, výzvy, napětí  a překonání.“

Jaké to bylo?

Já jsem poměrně úsporný a upřímný pisatel, takže vám to řeknu takto:

Bylo to fakt dobrý, pokud máte možnost, zvedněte zadky a jeďte :)…

Oh, to bylo asi moc krátký, že? Takže teď na férovku.

První polovinka naší výměny mládeže byla daná workshopy, jež si připravili naši “týmlídři”. Každý z nich se ve svém workshopu soustředil na to, v čem je dobrý či s čím má zkušenosti a chtěl by se o to s námi podělit. Každý z nich byl naprosto jedinečný a dodnes lituji, že jsem se nemohla rozdvojit, když byl dělený program. Moje perfekcionistické ego na pochodu (no comment). Pro zajímavost uvedu workshop soudobého tance a objevování skupinové jednoty, tří poloh, motorů pohybu (kdo by si pomyslel, že třeba zadek je skvělý motor, hm) a osobního prožití. Je libo divadlo? Výtvarné umění? Skupinová akce? Starost o naše tělo a sebe sama? Meditace? Bojové umění? A tak dále a tak dále? Jo prostě vše, co na mysl přijde, tam bylo, takže každý si mohl najít to svoje a nemusel trpět v rohu.

A kdyby náhodou byl moc unavený nebo vyčerpaný, tak tam pro něj byla jeho RestART group. Skupina lidí, která každému svému jednotlivci dávala oporu a bezpečné místo vyjádřit své myšlenky, radosti i starosti. Prostě a jednoduše takový “home away from home”.

Takže nyní se dostáváme do druhé části, do části, která nás některé tak trochu překvapila, do části, kterou jsme si mohli vyplnit sdílením našich koníčků, znalostí a nadšení ve formě námi vedených worskhopů. Já vám teda povím, jak to bylo. Tak jsme se jednoho dne zase sešli ve stodole plní nadšení a otevřenosti, co nás teď čeká. Nu a taky čekalo… ve zkratce: Ahoj, takže toto byl poslední workshop, co jsme si pro vás připravili a teď je tady prostor na to, abyste připravili vaše workshopy a podělili se s ostatními. Napište na tento papír, o co se jedná, kolik času potřebujete a jaké je nutné materiálně technické zajištění. Dnes a zítra dopoledne máte čas na přípravu a první připravení začínají zítra odpoledne. Oujé :O.

Do této chvíle to vše na sebe navazovalo a rozvíjelo nás to jako jednotlivce i skupinu, ale od této chvíle to byl výbuch jednotlivých budovatelských zájmů. Rozumějte, každý z nás si tvořil svůj zážitek již dosti individuálně, a to díky širokému výběru workshopů (byli jsme fakt moc aktivní, ještě nám museli ty individuální workshopy zkrouhnout). Představte si kreativitu na n-tou a sedmdesát nadšených lidí v akci. Cirkus? Jasně! Capoeira? Tango? Masky? Pózování a starost o sebe na zvýšení sebevědomi? Fotky? Video? Stopro a ještě víc, prostě nás tam nebylo deset :).

Součástí výměny mládeže byl i Flashmob v Rotterdamu a nejen ten (kdo by zapomněl na Voguing od Kiki House of Angels, juchů !!!).

Flashmobu můžeme poděkovat za úžasný název tohoto článku, protože díky němu a jeho autorům se název “contemporary shit” zaryl všem účastníkům výměny mládeže pod kůži jako terminus technicus. Kdo by náš terminus technicus považoval za hanlivý výraz, se zásadně mýlí, protože pro nás to byla vlastně úžasně pochvalná zkratka. Taková zkratka, jež můžeme velmi lehce přenést do kamkoliv (arty shit nevyjímaje :)).

Zazvonil zvonec a RestARTu je konec. Díky všem a snad brzy do vi. 

Eva