Za sluncem, zklidněním, obnovením víry sama v sebe i v mocnosti, které nás přesahují. Zažít si krásu a lásku na vlastní kůži. Vědět, že se všechno děje v ten správný čas, na tom správném místě, s těmi správnými lidmi.
Když jsem ve čtvrtek 5. března 2020 odjížděla na desetidenní výměnu mládeže Stilness in Motion, věděla jsem, že to bude skvělé. Ale když jsme se z něj potom v pondělí 16. března 2020 vracela, věděla jsem, že mi to změnilo život.
Pobyt v malé komunitě lidí uzavřené v jogínském harmonickém centru s’Om uprostřed mallorského venkova. Spoluvytváření bezpečného místa, kde jsou přijati všichni bez rozdílu a každý má možnost se projevit, růst a učit se dle vlastní potřeby a uvážení. Najít bytí v konání. Udržování spojení s přítomným okamžikem prostřednictvím pohybu. Rozvíjení láskyplného, pečujícího a naplněného vztahu se svým tělem. Osvojení si pohybové praxe pro každodenní život k udržení plného soustředění na přítomný okamžik. A k tomu výtečná vyvážená vegetariánská strava a princip zero-waste politiky. Mallorca je sen.
I am one with the Earth that keeps turning
One with the stars that shine
One with the waves that are ocean
One with the light that I see in your eyes
I am the waves
I am the ocean
I am stillness in motion
Každé ráno jsem zahájila hodinovou procházkou v okolí. Vidět, jak se den probouzí. Jak mě paprsky prvního slunce hladí po tváři. Cítit ranní vánek nebo nezvětří v korunách stromů. Sledovat orosenou ranní trávu a vypařující se vlhkost podrostu. Sledovat, co se od předchozího dne změnilo, a jak jsme se změnila já sama. Zkoumat, objevovat. Rozechvívat své srdce, když z pole překotně vyrazil ptáček, anebo jej naplňovat při pohledu na roztomilé hopkající zajíčky všude kolem.
Začít den meditací, zklidněním, soustředěním se jen na sebe a na záměr pro daný den. Potom se protáhnout za zvuků příjemné hudby. A nabýt se energií ve volném tanci. Freedom! https://youtu.be/diYAc7gB-0A
Mít svůj kmen. Své lidi, na které se mohu spolehnout. Lidi, kteří tu jsou jen pro mě, když potřebuji. Lidi, kteří pozorně naslouchají tomu, co říkám, i tomu, když mlčím. Podpora i přijetí. Obejmutí, pohledy do očí, pohlazení. Není žádné lepší víry v sama sebe, než když v nás věří i někdo jiný.
Mohu vidět sama sebe v odrazu očí někoho jiného? A co teprve při světle zapadajícího slunce nebo svitu svíce? Mohu vidět všechno to, co tvoří mě samotnou očima někoho jiného? Jsem schopna dávat tolik porozumění a soucitu sobě, jako dávám ostatním? Hodinu strávit jemným pozorováním tváře, rukou, paží, krku, uší, každičkého detailu partnera před sebou. Zkoumat každičký detail jeho kůže, jeho póry, jeho žíly, strukturu kůže, … Vnímat barevné odlišnosti v očích toho druhého. Jak se duhovka vybarvuje pokaždé jinak s měnícím se světlem. Jak je možné vnímat lásku a přijetí jen srze pohled. Bez dotyku nebo jiného fyzického kontextu. Intimita, krása každého z nás, přijetí bez výhrad. To je láska.
Nejen přijímat, ale i dávat. Umím stvořit program tak, aby seděl všem jeho účastníkům? A jak poznám, co vlastně chtějí? Budu jej umět citlivě vést s ohledem na náladu a energii skupiny? Budu jej umět přizpůsobit každému jednotlivému jednomu z nás, aby si z něj každý odnesl co nejvíce? Projektový management, tanec, masáže, … A zároveň se umět nebát zkoušet věci nové, sbírat odvah udělat první krok, nechat ostatní, aby mě v tom podpořili. Nově načerpané znalosti akrobatické jógy, vysutých lan, otevření všech smyslů, mediace konfliktů, umění klaunování, krasopisu, arteterapie, improvizačního divadla a meditace budoucího já. A to vše jen za dva dny!
Ale nenechali jsme si to jen pro sebe. Otevřené workshopy pro veřejnost se konaly v pátek odpoledne. Sice kvůli obavě z nákazy koronavirem dorazili jen čtyři zájemci, ale my jsme si to užili i tak. Vysutá lana, slack-line, arteterapie, akrobatická jóga, tanec, polévka pro všechny a závěrem oheň.
Moře nás obklopovalo, bylo všude kolem nás, cítit ve vzduchu, cítit v nás. A tak jsme se za ním jednoho dne vydali. Cesta to byla dobrodružná, ale o to více utužila naši skupinu, která musela cestou překonat nenadálé překážky. Tyrkysová jiskřivá voda nás uvítala svou chladivou náručí. Vítr nám čechral vlasy, skály se vypínaly vzhůru z pěnivých vln jako strážci tajemství. Prozkoumávání, objevování a ohromování nebralo konce. Moře nás bouřilo i zklidňovalo. Slunce probouzelo a laskalo svými paprsky. Byli jsme spolu a zároveň každý sám, jako ty vlny v oceánu. Byl to krásný den.
Mým záměrem bylo v průběhu deseti dnů nalézt zvyky, které by prohloubili mé setrvání v přítomnosti v každodenním životě (mindfullness), posílení vlastní vděčnosti, pozitivity, hledání těch správných otázek a přijímání každého z nepodmíněnou láskou. Domů jsem odjížděla se vším z toho. A ještě s mnohem více. Protože ve dnech, kdy se svět zbláznil a během deseti dnů státy zavřeli školy, obchody, hranice a zakázali svobodným občanům vycházet z domu, my jsme ti poslové klidu a míru. My jsme ti, kdož věříme, že vše se děje z nějakého důvodu, a že vše dobře dopadne. My jsme ti, kdož v sobě neseme to odvěké poselství – my jsme „stillness in motion“ (přeloženo jako zklidnění v pohybu).
Díky Mindfull Journeys, Asociacion Dinamica a Brno Connected za realizaci celého projektu a za možnost mé účasti na něm. Jsem vděčná programu Erasmus+, že celý nápad finančně podpořil a zastřešil. Také děkuji jógovému centru s’Om za to, že nás celou dobu královsky hostilo, a naší výjimečné kuchařce Ilse. A v neposlední řadě také děkuji mým průvodkyním Mel a Rotě za ukazování nám toho správného směru a jejich nehynoucí podporu a lásku.
Lada Matyášová
Autor fotografií: Oto Strazds, Eyeworks.
Video z projektu zde.
Projekt byl financován z programu Evropské unie Erasmus+.
