Na tréninkový kurz do bulharské Sofie s názvem Code Communication jsme vyráželi v poněkud krušných časech, neboť zrovna panovaly počáteční obavy z šířícího se koronaviru. Nedá se však říct, že by aktuální situace nějak poznamenala náš zážitek či narušila atmosféru naopak. Z žertování typu „on si kýchnul, teď to máme všichni!“ se stal stmelovací prvek naší party, která stejně nakonec všechno přečkala ve zdraví. To ale asi trochu předbíhám. Co mě osobně, a myslím, že mohu mluvit i za zbytek naší české výpravy, na projektu lákalo nejvíce, byla možnost rozvinout své komunikační dovednosti, jak už napovídá samotný název projektu. Během 8 dní jsme se věnovali technikám jako jsou NLP (neuro lingvistické programování) nebo DISK.
Za tématem komunikace se ale skrýval větší a důležitější pojem, který se stal středobodem našeho tréninku – prezentace. Každý z účastníků do Sofie totiž přijížděl obtěžkán domácími úkoly, jež nám organizátoři zadávali předem, a jež nám měly pomoci k tomu zamyslet se, co je pro nás důležité – ať už jde o obchodní nápad, osobní plán nebo jen skvělou myšlenku. Tento svůj plán potom každý postupem dní formoval do prezentace, během které využil poznatky z komunikačních technik, a jež byla nakonec připravena spatřit světlo světa.
Naše prezentace však nebyly přednášeny jen tak – částí našeho programu byla návštěva expertů z různých odvětví, kteří měli za úkol si naše nápady vyslechnout a poskytnout nám velmi cennou zpětnou vazbu. Bylo skvělé sledovat, jak se nápady všech postupně formovaly a jak se měnily i schopnosti mých drahých spoluúčastníků odprezentovat to, pro co jsou zapálení.
K rozmanitosti našeho programu přispěly i dva dny, jež byly věnovány pohybovým aktivitám, které nám pomohly především navázat neverbální spojení s druhou osobou a být více uvědomělý ohledně držení těla, gestikulace a mimiky. Během nich jsme si společně užili také hodně zábavy a taky nám poskytly možnost strávit spolu trochu více času mimo učební prostory. Tvořili jsme velmi rozmanitou partu, v níž byste našli pracovníky, dobrovolníky, studenty i podnikatele z Bulharska, Rumunska, Řecka, Itálie, Maďarska či Estonska všech věkových kategorií. Po kulturní stránce byl tak tento tréninkový kurz velmi obohacující.
Co pro mě na tomto projektu bylo snad nejhezčí je skutečnost, že i přes to, jak jsme každý jiný, vytvořili jsme si velmi silný pocit komunity a vzájemné podpory. Z Bulharska si tak kromě nových znalostí odvážím také pěkné vzpomínky a nová přátelství!
Marta Slaninková
Projekt byl financován z programu Evropské unie Erasmus+.
